Page 7 - Analogon 103
P. 7

an_103.qxp_06  15.08.2024  15:59  Stránka 30







                    O prahu, dveřích a vratech













                  Marcel Griaule
                                                                   Ve východní Africe je nejnebezpečnějším okamžikem dne
                  PRÁH                                           ranní otvírání dveří. Dům byl celou noc zavřený, izolovaný
                                                                 od zbytku světa, od čerstvého vzduchu, chladu a světla. Jeho
                                                                 dveře byly neprodyšným zámkem, který blokoval práh. Ote-
                  Práh je uzel, který odděluje dva nepřátelské světy: vnitřní  vřeme je tedy mimořádně opatrně, pomalu, stojíme za nimi
                  a venkovní, studený a horký, světlo a stín. Překročit práh zna-  a snažíme se vyhnout především unikajícímu vzduchu. Když
                  mená překročit nebezpečnou zónu, kde se odehrávají nevi-  jsou úplně otevřené, plivneme do zejícího otvoru, pronese-
                  ditelné, ale skutečné bitvy.                   me slova smíření a nakonec zcela klidně překročíme práh
                    Dokud jsou dveře zavřené, je vše v pořádku. Jejich ote-  a hledíme před sebe.
                  vření je vážná věc: vypustíme proti sobě dvě hordy a riskuje-  Stejná gesta dodržují návštěvníci, přicházejí-li brzy ráno.
                  me, že se do vzniklé mely zapleteme. Dveře zdaleka nejsou  Všem těmto komplikacím se však mohou vyhnout, dorazí-li
                  jen vymožeností, ale jsou strašlivým nástrojem, který by se  až hodně pozdě, když už jsou dveře otevřené a kontakt na-
                  měl používat jen moudře a podle určitého rituálu a který by  vázán.
                  měl být obestavěn všemi dostupnými magickými ochrannými   Není to tak, že by ve vyspělejších civilizacích byla zřízena
                  prostředky.                                    rohožka jen proto, aby pozdržela překročení prahu a aby se
                    Takových opatření je nespočet: podkovy, požehnané zimo-  návštěvník mohl usebrat. Hraje ještě důležitější roli: když se
                  strázové dřevo, obraz svatého Šebestiána ověnčený formu-  ve dveřích vážného zákazníka objeví zaměstnanec dodava-
                  lemi, duše obětovaného zvířete na prahu, zvláštní přístřešek,  tele, tím ostentativněji si otírá nohy o rohožku na prahu, čím
                  křtitelnice se svěcenou vodou, rohožka, vzpřímeně pohřbené  impozantnější je dům, a to i když je venku sucho. Naopak za
                  mrtvoly nepřátel a tak dále.                   blátivého počasí je dobrým zvykem říci vážené návštěvě, kte-
                                                                 rá se snaží očistit od bláta: „Prosím, neobtěžujte se.“ Ochota
                                                                 zbavit cizince této povinnosti je přímým projevem úcty, kte-
                                                                 rou k němu chováme.
                                                                   To dokazuje, že práh, tj. rohožka, která je jeho viditelným
                                                                 znakem, je vskutku strašná věc, právě na něm musí člověk
                                                                 ukázat nebo obnažit své kvality, jelikož právě na něm se musí
                                                                 důrazně nebo zlehka vtělit do postavení, které ve společnosti
                                                                 zaujímá.
                                                                         Seuil, „Dictionnaire critique“ (Kritický slovník), in: revue
                                                                                              Documents, č. 2/1930,
                                                                                    pro Analogon přeložil Václav Markvart

                                                                 Jean-Christophe Bailly

                                                                 DVEŘE

                                                                 V nejhorším případě si můžeme představit dům bez oken, ale
                                                                 ne bez dveří. Ve zdi, kde umožňují průchod, jsou dveře myš-
                                                                 lenkou – a myšlenka v sobě vždy obsahuje svobodu otevřít
                                                                 se, aby se mohlo projít, procházet. Proto není nic tísnivějšího
                                                                 než dveře tvrdošíjně zavřené, a právě takové jsou vězením:
                                                                 volný pohyb myšlenky se točí kolem dokola.
                                                                   Vstupní i vnitřní dveře, velkolepé dveře i dveře zcela prosté
                  Adolph Menzel, Nezvaný host, 1844              (či obojí současně jako ve Villa Medici, kde do jednoho z kří-



                  30
   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11   12