Page 3 - Analogon 103

an_103.qxp_01_otv 15.08.2024 15:56 Stránka 1

Max Schreck jako upír ve filmu F. W. Murnaua Nosferatu, symfonie strašidel, 1921

Jednoho večera se ve mně před usnutím vynořila dost bizarní vě-
ta, zřetelně artikulovaná, takže bylo nemožno změnit v ní jediné
slovo, ale odpoutaná nicméně od zvuku jakéhokoli hlasu – vyno-
řila se, aniž v sobě chovala jakoukoli stopu událostí, na nichž jsem
měl v té chvíli podle svědectví svého vědomí nějakou účast; věta,
která mi připadala neodbytně naléhavá, věta, troufnu si říci, která
tloukla na okno. V rychlosti jsem ji zaznamenal a už jsem byl při-
praven dál se s ní nezdržovat, když tu mě zaujala její organická
povaha. Ta věta mě popravdě překvapovala; bohužel jsem ji ne-
podržel v paměti až do dnešního dne, bylo to něco jako: „Je tu
člověk rozťatý oknem vedví“, ale nepřipouštěla žádnou dvojznač-
nost, protože byla provázena slabou vizuální představou kráčejí-
cího člověka, který je rozříznut v půli své výšky oknem kolmým
k ose jeho těla. Nepochybně šlo o pouhé překlopení, díky němuž
nějaký člověk, vyklánějící se z okna, zaujal v prostoru vzpřímenou
polohu. Ale protože to okno sledovalo mužovo přemístění, uvě-
domil jsem si, že tu mám co dělat s obrazem dost vzácného typu,
a brzy jsem nemyslel na nic jiného, než abych jej včlenil do svého
konstrukčního materiálu. Ostatně jakmile jen jsem mu projevil
tuto důvěru, ustoupil skoro nepřerušovanému sledu vět, které mě
nepřekvapily o nic méně a zanechaly ve mně dojem takové ne-
zdůvodněnosti, že vláda, kterou jsem do té doby měl nad sebou
samým, mi začala připadat iluzorní…
André Breton, Manifest surrealismu, 1924
André Breton, Očarovaná studna, 1931

1