Page 3 - analogon102

an_102.qxp_02 29.04.2024 7:17 Stránka 2

O exilu

(výpisky z četby I)

… ale pamatuj, že z básnictví jest přijmouti do obce je-
dině hymny na bohy a chvalozpěvy na dobré muže.
Pakli přijmeš tu líbivou Músu v písních nebo verších
epických, budou ti v obci kralovati city slasti a strasti,
a ne zákon a zásada, která by byla pokaždé obecné
uznána za nejlepší. […] Toto tedy buďtež naše důvody
při zmínce o básnictví, že jsme je pro jeho vlastnosti teh-
dy právem vykazovali z obce: neboť rozum nás k tomu
nutil.
1
Platón, 370 př. n. l.

Slovníky definují exil jako nucené vzdálení člověka z je-
ho rodné země, vyhnání z domova nebo stav vyhnání
nebo vyhoštění; někdy také úmyslné vzdálení se z rodné
země. Stav vyhnanství může také být stavem zpustošení
nebo odcizení. Násilný odsun z rodné země na základě
výnosu nebo rozsudku, vyhoštění nebo vyhnání jako
trest představují další podobu věci.
2
Paul Tabori, 1972

Z knihy Lyi Tournové Práce s exilem:
truchlení, vykořenění, identita
3
vyhnance
Alexandre Colin, ilustrace ke knize Sophie Cottinové, Elisabeth aneb
Kapitola 6 Sibiřské vyhnanství, 1823
– Po euforické fázi, která následuje po příchodu do exilu,
upozorňuje klinická praxe na postupný výskyt „oscilačního – Dvojice protikladů znehodnocení/idealizace, která se po-
pohybu, v němž se idealizace připravuje na změnu objektu“. stupně váže k rodné a hostitelské zemi, slouží především
(s. 67) „Hostitelská země, která nemůže dostát svým slibům, k posílení rozštěpení a ochraně před ambivalencí pociťova-
protože se po ní žádá nemožné, se stává nositelem znehod- ných afektů. (s. 68)
nocení, zatímco ztracená země je nabita všemi ctnostmi: je – Je to událost, obvykle banální, která převáží misky vah
počátkem nostalgie.“ (s. 69) na stranu nostalgického truchlení.
– Exil provázejí hluboké pocity porážky, pronásledování
a ponížení. Vyhnanec je zbaven svobody v tom smyslu, že se Kapitola 7
již nemůže vrátit do země svého původu. – Exil odkazuje k pojmu nostalgie, „oné bolestné touhy po
návratu, která je doprovázena opakovaným vyvoláváním,
něž ným i strašidelným, idealizované vzdálené země“. (s. 82)
1 Platón, Ústava, přel. František Novotný, šesté, opravené vydání, Zdá se, že tato nostalgie je úzce spjata se smyslovostí.
OIKOYMENH, Praha 2017.
– Nostalgie je lítost nad ztrátou určitého stavu.
2 Paul Tabori, The Anatomy of Exile, A Semantic and Historical Study,
Harap, London 1972, s. 23. – „Nostalgická vzpomínka se jeví jako něco jedinečného,
3 Lya Tourn, Travail de l’exil, deuil, déracinement, identité expatriée, vzácného, jako esence […] Je to znamenité, ideální, čistě ima-
Pu Du Septentrion, Paris 1997. ginární zhuštění, jehož hodnota nespočívá v předmětu sa-

2