Page 16 - Analogon 103
P. 16

an_103.qxp_14b  15.08.2024  16:02  Stránka 66







                    Básně oken a dveří


                    (Malá antologie II)
                                                                          Krásná jak střevíc plující za povodně podél okna
                                                                          s petrolejovou lampou
                                                                                              Vítězslav Nezval, Košile




                  Roger Gilbert-Lecomte
                                                                 Jak jste prohnilí vy živoucí odpadní mozky
                  Syn kosti mluví                                Podívejte se na mě jak stoupám pod hroby
                                                                 Až na ústřední vrchol nitra všeho
                  Tloukl jsem jako hluchý do vrat mrtvých        A hlasitě se směji v černé díře smrti
                  Tloukl jsem hlavou jež rudě stříká             Za hromového smíchu hněvu mrtvých
                  Táhnou mě pryč silou odvádějí mě                                   Život láska smrt prázdno a vítr, 1933   1
                  Na komisařství
                  Tam osvěžení v podobě výprasku
                                                                 1   „Le fils de lʼos parle“, in: La Vie l’Amour la Mort le Vide et le
                  Svině
                                                                 Vent, Éditions Cahiers libres, Paris 1933, převzato z: Život láska smrt
                  A přitom jsem si                               prázdno a vítr, přeložil Petr Zavadil, dybbuk, Praha 2023.
                  Nezačal já
                  U brány mrtvých kterou jsem chtěl vylomit
                  Jestliže jsem zničený zkrvavený stupidní a bledý
                  A rudě šmouhatý
                  Tak jen proto že jsem nikdy nechtěl aby mě odvedli
                  Daleko od bran mrtvých na něž jsem tloukl
                  Hlavou a nohama a duší a prázdnotou
                  Které mi patří a které jsou moje
                  Umřete mě nebo umřu zabijte mě nebo zabiju
                  A pomyslete na to že když přestanu být zasebevraždím vás
                  Tluču zakrvácenou hlavou o duté nebe
                  Až se náhle ocitnu vestoje ale naruby
                  Před branami smrti
                  Před branami moře
                  Před smíchem mrtvých
                  Před smíchem moří
                  Otřásán rozptýlen smíchem plným hoře
                  Roztroušen za branou mrtvých
                  Jež zmizela
                  Ale křičím a křikem si vysloužím tolik tupých ran
                  Že zbitý padlý s lebkou v ohni řvu a koušu
                  A zatímco se hroutí podzemí kořenů
                  Úplně na dně útrob země a břicha
                  Povstávám naruby se ztuhlou krví
                  A s pletacími nervy staženými až k transu
                  Dupejte dupejte po tomto těle jež odmítá
                  Žít v kontaktu s mrtvými


                                                                 Elliott Erwitt, Ruka ve dveřích, 1968










                  66
   11   12   13   14   15   16   17